ZO ČSOP ROKYCANY
pobočný spolek Českého svazu ochránců přírody,
registrovaný pod spisovou značkou L 49107, vedenou u Městského soudu v Praze

Sokolnictví

je lov zvěře pomocí sokolnicky vedených dravců a sokolníci tedy lidé, kteří neloví puškou, ale loveckými dravci. Je známé již několik tisíciletí. Na našem území se s ním můžeme průkazně setkávat od 9. století. Největší rozmach sokolnictví v Evropě nastal ve středověku. Z první poloviny 13. století pochází latinský spis císaře Fridricha II. „O umění lovu s ptáky“. Lov s dravci byl záležitostí především šlechty a chovem sokolů i jejich výcvikem se zabývaly významné feudální dvory i církevní řády, které zakládaly sokolnické školy. Vycvičený sokol představoval vzácný dar mimořádné hodnoty a byl často využíván k diplomatickým účelům.

Za účelem uchování tradic sokolnictví v Českých zemích, dalšího rozvoje chovu a výcviku loveckých dravců, jakož i lovu s nimi, byl v roce 1967 zřízen Klub sokolníků při Československém mysliveckém svazu. V současné době má klub kolem 400 členů a skládá se z dvou desítek středisek. Podmínkou členství v klubu je dosažení 18 let věku, členství v  Českomoravské myslivecké jednotě a úspěšné složení sokolnické zkoušky. Adepti se na tyto zkoušky připravují ve svém budoucím středisku pod vedením zkušených sokolníků. Používání loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti, jejich držení a chov pak orgány ochrany přírody. Pro sokolnictví jsou nejčastěji využíváni: jestřáb lesní, sokol stěhovavý, raroh velký a orel skalní. Pomocí dravců se nejčastěji loví bažanti, zajíci a lišky.

Tak jako v dávné minulosti, i ti dnešní mají ve svém štítu, že neloví proto, aby získali kořist, ale pro všechno to krásné při lovu. Ostatně, kdo si myslí, že dravec uloví vše, na co zaútočí, ten se mýlí. Příroda obdařila rychlostí, bystrostí a obratností nejen dravce, ale i ostatní živočichy. Na sokolnicky vedených dravcích je možné sledovat, že se dravci podaří tak každý desátý útok. Na rozdíl od člověka má dravec se svou kořistí zcela vyrovnané šance. Oba – lovec i kořist – žijí vedle sebe a během vývoje se zdokonaluje lovecká schopnost dravce i obranné schopnosti kořisti. Dravci loví v prvé řadě živočichy nemocné, přestárlé nebo jinak oslabené. Tím vykonávají pro populace druhů, které jim slouží za kořist, nesmírně důležitý úkol výběru a odstraňují biologicky bezcenné jedince.

Sokolníci v  České republice lovecky využívají přibližně 200 dravců a další desítky slouží pro umělé odchovy. Ročně je takto odchováno asi 350 mláďat, z nichž je část vypuštěna do volné přírody. Cílem dnešního sokolnictví tedy není jen lov, ale především ochrana a chov dravých ptáků . Právě proto je důležité připomenout, že první odchovy a úspěšné reintrodukce či repatriace dravců do přírody mají na svědomí právě sokolníci. A za to jim patří velký dík a slova uznání. Toto si členové ZO Č SOP v Rokycanech velice dobře uvědomují a snaží se sokolníkům pomoci, neboť i některé metody sokolnictví jsou úspěšně využívány v praktické ochraně přírody při provozu záchranné stanice živočichů. Zajímá-li Vás tedy problematika dravých ptáků, přijďte mezi nás. Bližší informace získáte na webových stránkách Klubu sokolníků www.sokolnictvi.net

Ze života střediska Rokycany

Sokolnickést ředisko Rokycany má v současné době přes deset členů, kteří se pravidelně scházejí na svých jednáních. Ne všichni se samozřejmě aktivně věnují sokolnictví, nicméně rokycanští sokolníci pořádají několik sokolnických setkání. Mezi nejkrásnější a nejdůležitější setkání patří lovy v Drozdově, kde je využívaná pohostinnost členů Mysliveckého sdružení Holý vrch Drozdov. Dále jsou organizovány výcviková odpoledne, jejíž cílem je výměna zkušeností a propagace sokolnictví mezi nejširší veřejností. Prestižní akcí každého sokolníka je účast na mezinárodním sokolnickém setkání v Opočně pod Orlickými horami provázené společnými lovy v dobře zazvěřených honitbách. I zde mají rokycanští pravidelně své zástupce. Sokolníci sdružení v rokycanském středisku se úspěšně věnují i odchovům dravců, konkrétně sokolům stěhovavým a rarohům velkým. Důraz je kladen i na propagaci sokolnictví mezi veřejností.

Důležité odkazy

www.sokolnictvi.net
www.I-A-F.org